Historicky první maturita s básní v japonštině
Historicky první maturita v japonštině se odehrála dne 24. května na SPŠ strojní a stavební v Táboře. Student třídy 4La Technického lycea Josef Vítů totiž do okruhu světové literatury 20. století k překvapení maturitní komise zahrnul i literaturu japonskou, s níž se na českých středních školách setkáte opravdu jen výjimečně. Zazněla přitom i rozsáhlá báseň Ame ni mo Makezu (Nepoddajný dešti), jejímž autorem je Miyazawa Kenji (Miyazawa je příjmení a Kenji křestní jméno).
Báseň přednesl Josef zpaměti, možná i proto, že v dalekém Japonsku zná toto dílo prakticky každý, takže by bylo neuctivé číst takový text z předlohy.
Maturitní komisi, z níž ani jeden (!!!) zkoušející neuměl japonsky, dodal Josef následné vysvětlení k básni a jejímu autorovi:
Miyazawa (1896–1933), jenž pochází z prefektury Iwate na severovýchodě ostrova Honshū, je nejstarším synem majitele zastavárny a odmala pociťoval sociální nerovnost mezi jeho rodinou a chudými farmáři, na nichž jeho rodina vydělávala. Je znám jako básník a autor dětské literatury. Byl buddhistou, jeho díla ovlivňoval romantismus a proletářské hnutí.
Básní Ame ni mo Makezu autor sděluje, jakým člověkem by se chtěl stát. Vyjadřuje touhu býti silným (měl vážné zdravotní potíže, zemřel na zápal plic) a vytrvalým, aby mohl pomáhat ostatním lidem, což byl jeho
hlavní cíl (zastavárnu, kterou měl vést a ke které cítil odpor, předal svému mladšímu bratru, soustředil se na rozvoj kultury a agrokultury). Chtěl by stát spíše v pozadí, nebýt chválen ani haněn. Z veršů je možné vyčíst jeho soucit s farmáři (nejen v případě neúrody způsobené suchem a chladnými léty), také uvádí, jak by se zachoval v různých situacích:
je-li na východě nemocné dítě
jít jej opatrovat
je-li na západě znavená matka
jít jí pomoci s otepí rýže
je-li na jihu umírající člověk
jít mu říci, že není čeho se bát
je-li na severu hádka či pře
říci jim, nechť zanechají takové zbytečné činnosti
…
K japonské kultuře přivedl nejúspěšnějšího studenta 4. ročníku zájem o anime, tedy japonské animované filmy a seriály. Možná pro vás nebudou úplně neznámé názvy jako: Nanatsu no Umi no Tiko (Tico a přátelé), Mononoke Hime (Princezna Mononoke) či Suzumiya Haruhi no Yūutsu od studia Kyōto Animation. Právě poslední dílo probudilo Josefův zájem o japonštinu, kterou si, jak dodává, okamžitě zamiloval.
České centrum v Tokiu se tak časem může těšit na novou posilu.