Setkání historických vozidel proběhlo již posedmé
Každou první sobotu v říjnu se do Tábora sjíždějí historická vozidla – tak zní již sedm motoristických sezón slogan pro setkání motocyklových a automobilových veteránů, které dostalo jméno po táborské čtvrti Čelkovice, jíž stoupá klikatá cesta směrem na obec Horky. Kilometrový úsek této silnice se stal již v 70. letech ideálním místem pro jízdu do vrchu, kterou organizoval tehdejší Klub historických vozidel Tábor. Od roku 2002 se díky SPŠ Tábor tato tradice obnovila a setkání nabývá každoročně na významu jak rostoucím počtem účastníků, tak kvalitou předvedených strojů.
Čelkovice 2008 se letos konaly již posedmé v řadě a přinesly opět několik zajímavých premiér. Pořadatelům z táborské průmyslovky se podařilo zdokonalit počítačové vyhodnocení soutěžní části jízdy natolik, že konečné výsledky byly zpracovány již při příjezdu všech vozidel do cíle závěrečné etapy na Žižkově náměstí v Táboře. Novinkou bylo plnění vědomostních testů z československé motoristické historie během první etapy vedoucí od budovy SPŠ Tábor na Maredově vrchu do Soběslavi. Kromě trestných sekund za chybné odpovědi byli soutěžící hodnoceni na základě výsledků jízdy pravidelnosti, pro niž si mohli zvolit jízdní průměr 40 nebo 50 km/h.
Ve startovním poli se objevilo několik skutečně pozoruhodných novinek. Sběratel Vladimír Toufar dovezl hned dvě speciality, nádherný předválečný Cadillac La Salle z roku 1928 a do kategorie youngtimerů přihlásil švédský Saab Sonet III z roku 1970. Poprvé celou soutěž také absolvoval Vlastimil Samec s precizně restaurovaným Mercedesem 170V z roku 1938. Pravidelný účastník Jan Soukup pořídil své stařičké Tatře 11 z roku 1923 plátěnou stahovací střechu a hned se stal cílem obdivných pohledů ostatních účastníků setkání. Mezi sedmi desítkami motocyklů zaujal výsadní postavení Royal Enfield 220 z roku 1914 Josefa Kopeckého z Mladé Vožice nejen tím, že zůstal pojízdný v původním stavu, ale především jako vůbec nejstarší stroj mezi všemi přihlášenými vozidly. Bylo by ovšem nespravedlivé pominout ostatní přihlášené motocykly a automobily, jejichž majitelé je s péčí a láskou ne vždy jednoduše udržují v chodu, aby je mohli představit početnému publiku v Táboře a Soběslavi. Tato etapová města se letos opět zhostila role hostitele setkání historických vozidel.
Určitý problém způsobila pořadatelům setkání nedokončená rekonstrukce starého čelkovického mostu. Tím byli nuceni upustit od tradiční jízdy do vrchu v Čelkovicích a pouze symbolicky provedli účastníky po druhém břehu řeky Lužnice, aby pak pokračovali přes nový, Švehlův most směrem na Horky a Větrovy a dále na Soběslav. Na nervy zabrnkalo všem počasí. Ještě den před konáním akce vytrvale pršelo a předpověď na sobotu také nevypadala příliš růžově. Svatý Petr se nakonec slitoval a již v době dopolední prezence poslal účastníkům hřejivé sluneční paprsky, které jim vydržely až do odpoledního finále na Žižkově náměstí v Táboře. Tam si mohli diváci během dvouhodinovém programu prohlédnout zúčastněné stroje, sledovat vyhlášení výsledků v celkem šesti kategoriích a zúčastnit se jedinečné jízdy tří historických závodních motocyklů značek Jawa, ESO a NSU, které v 50. letech proháněli závodníci po evropských okruzích včetně brněnského Masarykova v rámci GP 1954 nebo na již téměř zapomenutém Táborském okruhu, který patřil k nejvýznamnějším tratím v tehdejším Československu.