Pražská veteránská rallye
Náhle přeruší tiše plynoucí reprodukovanou dobovou hudba hlas moderátora. Oznamuje, že k časoměřičům právě přijíždí první z malých anglických sportovních automobilů značky MG. Pak už to jde, jakoby se strhla lavina. Následují další klasické automobily z poválečného období. Mezi nimi se konečně objevují také českoslovenští zástupci: Tatraplán, Škoda Spartak a kabriolet Škoda Felicia z 50. let. Ulicí k náměstí mezitím stoupá početná skupina vozidel. Tentokrát se jedná o skutečné skvosty z meziválečného období, tedy stroje staré téměř 70 let. Moderátor každého vítá a po vyřízení soutěžních formalit nabízejí hostesky posádce sklenku šampaňského. Náměstí se rychle plní automobilovými dědečky, soutěžící si vyprávějí první dojmy z etapy a najednou je všude plno obdivovatelů excelentní techniky i dobového oblečení. Malí kluci okukují motocykly a auťáky z doby, kdy jejich dědečkové byli stejně velcí jako oni, tátové rozdávají rozumy a všichni jsou najednou nejméně o padesát let mladší. Přitom nikdo nevnímá, že každou chvíli déšť přidává na intenzitě a hned se zase ztrácí v ovzduší prošpikovaném vůní spáleného benzínu a oleje.
Po asi hodinové přestávce - přitom samozřejmě nikomu nevadí, že se plánovaný start prvního ze strojů opozdí o více jak čtvrt hodiny - vyzývá moderátor soutěžící k řazení před závěrečnou etapou. To je okamžik vhodný pro vystoupení starosty středočeského města Benešov a zejména pana Václava Kafky, hlavního organizátora rallye. Konečně nyní se méně zasvěcení dozvídají, proč se právě letos soutěží o trofej Jiřího Lobkowicze, jednoho z největších českých jezdců z doby předválečné. Poutavé vyprávění přitahuje stále více přihlížejících do prostoru startu, kde se již rovnají jednotlivé posádky. Tradičně jsou prvními startujícími motocyklisté, po nich benešovské náměstí opouštějí v pravidelných intervalech automobily rozdělené do šesti kategorií. Netrvá to příliš dlouho a z posledního vozu spatří diváci pouze zadní svítilny.
Blíží se šestá hodina. Ponuře zatažená obloha vytváří dojem předčasného soumraku. Náměstí i přilehlé uličky jsou opět liduprázdné jako každou jinou sobotu v tento čas. Jen v dálce nad klikatými okresními silnicemi Posázaví se po průjezdu historické kolony vznáší noblesní atmosféra minulosti.
Marcel Gause, 8. června 2002